Ómm při porodu není "ezo" aneb uvolnění pánevního dna a masáž pro nervus vagus

Často narazíte na výroky typu, že 90 % porodu "je v hlavě". Jako člověk, kterého dlouhodobě fascinuje celostní propojení naší fyziologie s nervovým systémem, bych k tomu doplnila, že "co je v hlavě, je i v těle, a co je v těle, je i v hlavě". Skrz práci s tělem můžeme ovlivňovat "hlavu", která pak zas zpětně ovlivňuje tělo, stejně tak to funguje naopak a často oboje zároveň😊. V tomto článku bych se proto ráda blíže podívala na to, jak a proč je možné využít náš hlas, nástroj, který máme jednoduše a snadno vždy k dispozici, k podpoře porodního procesu a jeho zvládání, a proč na tom není vůbec nic "ezo".

Začneme nejprve zeširoka, od porodu jako takového. Standardně se dělí na 3 části – 1., 2. a 3. dobu porodní, lišící se průběhem, dynamikou i hormonálním pozadím. Zatímco rozdílnost 3. doby porodní (doba od narození miminka po porod placenty) je evidentní, mezi 1. a 2. dobou porodní už tolik lidí nerozlišuje, přitom i tyto se výrazně liší. Pod pojmem "porod" si velká část lidí představí především 2. dobu porodní (tzv. vypuzovací fáze), kdy dítě prochází porodními cestami, tj., "dítě leze ven". Časově dominantní fázi (průměrně kolem 90 % z celkového času 1. a 2. doby porodní) však tvoří fáze "otevírací", 1. doba porodní. Aby mohlo dítě svůj sestup porodním kanálem zahájit, je třeba nejdříve s pomocí kontrakcí plně otevřít děložní hrdlo a vchod do porodních cest. Aby mohly kontrakce ideálně provádět svou práci a porod byl pro ženu co nejzvladatelnější, je celý proces (zde konkrétně 1. doba porodní) řízen složitou kaskádou hormonů, především oxytocinem (spouští a reguluje kontrakce, emoční propojení, důvěra), prostaglandiny (připravují čípek a zvyšují citlivost dělohy na oxytocin) a endorfiny (tlumení bolesti, změna vědomí). Adrenalin ve vyšším množství je v této fázi porodu nežádoucí a vede k jeho brždění. Důležité je klidné a bezpečné prostředí, ve kterém se žena může optimálně uvolnit, mozek přechází za ideálních podmínek na vlny alpha, případně i theta, do stavu hluboké meditace až změněného vědomí.

Je mnoho technik, které se v této fázi dají použít na podporu zvládání kontrakcí a průběhu celého procesu jako takového. Mou osobně nejoblíbenější je vokalizace - rozuměj "hučení", něco jako "Ómm", vydávání spontánního zvuku z uvolněného hrdla a čelisti do každé kontrakce, vznešeně tomu můžeme říkat vokalizace😉 Osobně jsem vědomě "prohučela" celé 1. doby svého druhého a třetího porodu, u druhého porodu spolu s mým mužem, u třetího spíše sama. I díky tomu jsem celým procesem dokázala projít hladce, držet se na vlně a v soustředění, a přitom k tomu není potřeba nic víc než váš vlastní hlas, popř. hlas partnera, ale o tom si ještě povíme.

Mnoho lidí není zvyklých mluvit na veřejnosti, zpívat před lidmi, v mnoha lidech probouzí představa vydávání hlasitých neartikulovaných zvuků na veřejnosti pocity úzkosti, studu a trapnosti. Pojďme se však podívat, co se děje v našem těle, pokud si dovolíme nechat svůj hlas rozeznít, a jak nás takové "hučení" může podpořit v porodním procesu, obzvláště v 1. době porodní.

• Fasciální propojení pánevního dna s oblastí krku a čelisti

Účelem 1. doby porodní je, na rozdíl od aktivní bdělé vypuzovací fáze 2. doby porodní, především uvolnění a otevření. Čím větší je v tu chvíli tenze v oblasti pánevního dna, tím obtížnější podmínky pro otevření děložního hrdla vznikají. Oblast pánevního dna je propojená skrz tzv. hlubokou přední linii (Deep Front Line – myofasciální linie propojující hluboké svaly těla od nohou až po jazylku) s oblastí krku, jazylky, ústního dna a čelistí. Změny v napětí v pánevním dnu tak přímo ovlivňují napětí v oblasti hlavy a krku a naopak, uvolnění čelisti, úst a krku, ke kterému při vokalizaci dochází, vede přímo k uvolnění v oblasti pánevního dna. Sami si to můžete snadno vyzkoušet, třeba vsedě na WC, ale i kdykoli jindy. Zkuste zatnout svaly pánevního dna a pozorujte, co se přitom děje v čelisti. A teď naopak. Zatněte čelisti a sledujte, co se při tom děje v pánvi. Cítíte nějakou zpětnou vazbu?

• Stimulace nervu vagu a pocit vnímaného bezpečí

Nervus vagus, neboli bloudivý nerv, je nejrozsáhlejším nervem v našem těle, je X. hlavový nerv a jeden z nejdůležitějších nervů autonomního (vegetativního) nervového systému, konkrétně jeho parasympatické části. Vychází z prodloužené míchy a sestupuje přes krk a hrudník až do břišní dutiny, kde inervuje širokou škálu orgánů. Téma vagálního nervu a jeho role v autonomní nervové soustavě je nesmírně komplexní a fascinující (doporučuji práce Stevena Porgese, zakladatele tzv. "Polyvagální teorie", z českých zdrojů web věnovaný Polyvagální teorii), na tomto místě můžeme ve velkém zjednodušení říct, že jednou z hlavních funkcí vagálního nervu je informovat mozek o vjemu pociťovaného (ne)bezpečí, což pak v návaznosti na předávaný vjem spouští navazující větve nervového systému (sympatikus/parasympatikus) a odpovídající reakce typu útěk/útok, zamrznutí, odpočinek a trávení, atd. Při hlubokém dýchání a hlubokých vibracích hlasivek a celého organismu, ke kterým při vokalizaci dochází, je velmi silně stimulován vagální nerv, čímž dochází k silnějšímu zapojení parasympatické větve nervového systému. Díky parasympatické dominanci dochází k většímu uvolňování oxytocinu a endorfinů a tlumení uvolňování stresových hormonů, což je potřebné pro 1. fázi porodu, žena je uvolněnější a klidnější, zvyšuje se pocit bezpečí.

• Mechanické uvolnění vibracemi

Při hluboké vokalizaci vznikají nízkofrekvenční vibrace, které se mechanicky přenášejí přes tkáně těla od hlasivek přes hrudní koš, bránici, pánev, páteř až do oblasti pánve a pánevního dna. Krom stimulace nervu vagu a dalších nervů pomáhají vibrace i rozrušovat drobná svalové napětí, zvyšují vnímání těla, a napomáhají neuromuskulárnímu uvolnění. Do "hučení" tak můžete skvěle zapojit i svého partnera a nechat se podpořit i jeho hlasem. Sama jsem takto strávila s partnerem většinu svého druhého porodu a cítila jsem, jak mi hluboká vibrace jeho hlasu přímo fyzicky ulevovala od bolesti v kontrakci – vnímala jsem fyzicky skutečně výrazný rozdíl v intenzitě bolesti, pokud jeho hlas zrovna zněl nebo nezněl.

• Soustředění a vedení pozornosti

Pro zvládání kontrakcí a "surfování na vlně" je také velmi podpůrná práce se směrováním pozornosti – čemu dáváme pozornost, to se zintenzivňuje. Pokud v kontrakci vydáváme zvuk, je možné použít upnutí pozornosti, soustředění na tento zvuk, "položení se do něj" , jako kotvu, která nám pomáhá zůstat v přítomném okamžiku, stát pevně na surfu, i když zrovna sjíždíme vlnu.

Práce s hlasem při porodu je jednoduchá, zdarma, stále po ruce a snadno můžete zapojit partnera. Vůbec taky nemusíte čekat až na porod, hrajte si, zpívejte, znějte, kdykoli a kdekoli, a sledujte své tělo, jak Vám při tom je, jak se cítíte, co se ve vás děje, a jaký máte pocit potom. Přeji požehnaný porod všem!

P.S. Foto - odpočinek mezi dvěma vokalizacemi:-)